Myslivecký spolek Luková

2. část

V dalším pokračování se dostáváme do 70 let minulého století. Toto období se vyznačuje intenzifikací zemědělství, vytvářením neúměrně velkých polních celků pro hospodaření v zemědělství. Meliorace zasahují každý močál, narovnávají se potoky a hlavně se v zemědělství používá stále více chemických prostředků na hnojení a hlavně ochranu rostlin. Toto vše se začíná negativně projevovat na stavech drobné zvěře. Z naší honitby mizí koroptev, křepelka a bažant obecný. Pro záchranu bažanta myslivci dělali, co se dalo – odchovávali jej doma uměle a vypouštěli do honitby s úmyslem zachovat tuto krásnou drobnou zvěř pro budoucnost, ale bohužel tento dobrý úmysl myslivců ničená příroda nepřijala. V tomto období se v naší honitbě začíná objevovat zvěř černá, kterou zde myslivci neznali. V roce 1974 na den sv. Medarda (8.červen) se první úlovek černé zvěře podařil Bohouši Beranovi na Dvorské cestě. Tenkrát to bylo slávy mezi myslivci a málokdo asi předpokládal, že v dalším století některý rok nastřílíme více černé zvěře než zajíců. V té době zajíc v naší honitbě byl ještě dominantní drobnou zvěří a také se tehdy Lukové říkalo Malá Haná, protože při hlavním honu nastřílet 150 a více zajíců nebyl žádný problém. V našem sdružení jsme vždy v lednu pořádali odchyt zajíců pro Interlov. To byl vždy nejkrásnější lov, protože zajíc, který utekl od sítě, byl vždy na sto procent zdravý. Odchytu se zúčastňovala prakticky celá vesnice a děti ze školy, jak z Lukové, tak z Damníkova. Užilo se při tom mnoho legrace s nezapomenutelnými zážitky, které se vyprávěly při společném občerstvení. Věřím, že pamětníci si ještě vzpomenou. Ke své schůzové činnosti myslivci využívali malou klubovnu nad pohostinstvím proti tělocvičně. Tehdy neměli žádné technické zázemí a vše se skladovalo „doma“.  Nakonec, po dohodě,  JZD přenechalo myslivcům opuštěnou drůbežárnu na „kopci“. Celá členská základna se dala do budování myslivecké chaty, kterou se za dva roky podařilo vybudovat. Hlavním hnacím motorem byl Vladimír Sonták. V roce 1977 byla slavnostně zkolaudována předsedou MNV panem Hrazdírou. První akcí na myslivecké chatě byla svatba Anny Němečkové a Miroslava Uchytila. Myslivecká chata se stala oblíbeným místem pro různé společenské akce. Kulturní dění v obci myslivci podporovali pořádáním tradičních silvestrů, mysliveckým posvícením a od roku 1977 se pořádají na chatě myslivecké táboráky, které přitahují lidi ze širokého okolí díky výborné myslivecké kuchyni a skvělé zábavě.

Myslivci se v té době věnovali práci s mládeží, protože dobře věděli, že jedině budoucí generace, která bude mít vztah k přírodě, může zabránit zhoršování přírodních podmínek pro naši přírodu a zvěř. Byli si vědomi, že pokud děti najdou kladný vztah k přírodě, začnou se v budoucnosti sami o ni bát. Většinou nepoznané je člověku cizí a cizí je mu lhostejné. Proto to velké úsilí myslivců v práci s mládeží, protože si byli vědomi, že to je nejlepší vklad do budoucnosti k zachování naší přírody. Své znalosti o přírodě děti prokazovaly v soutěži Zlatá srnčí trofej. Může nás těšit, že u zrodu této soutěže v našem okrese stáli tehdy ing. Petr Kotěra a Vojtěch Oliva, lesníci z polesí Damníkov, kteří v roce 1974 pod záštitou OV Československého mysliveckého svazu v měsíci září ve škole v Damníkově uspořádali soutěž kroužků mladých přátel myslivosti a přírody. Tato soutěž se rozdělovala na dvě kategorie A 1-5 třída a B. 6 – 9 třída.

Zde bych si dovolil ve zkratce shrnout úspěchy dětí našeho kroužku pod vedením výše jmenovaných.: okresní vítězové:

V roce 1983 se děti zúčastnily s ing. Petrem Kotěrou natáčení v televizi v pořadu s Přemkem Podlahou. Pro děti z malé vesničky to byl ohromný zážitek, prohlédnout si televizi a ještě v ní vystupovat.

S ekonomickou změnou, došlo ke zlomu v práci s mládeží. V mnoha mysliveckých sdruženích v rámci okresu se nějak pozapomnělo na děti. V tomto „krizovém“ období práce s mládeží se pořádání okresního kola Zlatá srnčí trofej aktivně ujalo naše sdružení a od roku 1992 tuto náročnou akci pořádalo každoročně v měsíci květnu na myslivecké chatě až do roku 2003, kdy ing. Petr Kotěra po 30 letech práce s mládeží předal pomyslný štafetový kolík svým mladším nástupcům.

Ing. Petr Kotěra

3. část

V 80letech minulého stolení se v našem okrese „zúrodňovalo“ melioracemi. Vytvářely se velké hos-podářské celky v zemědělství, což mělo vliv na mysli-vost. V roce 1980 došlo ke sloučení MS Luková a Damníkov. Z počátku bylo mnoho názorových rozepří, ale časem MS Damníkov – Luková patřilo k jedněm z nejlepších v rámci okresu Ústí nad Orlicí. Dala se dohromady skupina lidí se stejným zájmem o přírodu. Byli to myslivci z Lukové, Damníkova, Trpíka a Anen-ské Studánky. Vznikla honitba, která v té době měla prakticky všechnu zvěř od drobné až po černou. Mys-livecké vyžití se rozšířilo o naháňky na černou zvěř v části honitby Trpík a Anenská studánka. Mnozí mys-livci poznali náročnost zimního přikrmování zvěře. Často jsme se po pás brodili ve sněhu s pytlem obilí a sena na sáních či bobech ke krmelci, abychom se v zimě postarali o strádající zvěř. O to krásnější po-hled byl na jaře a v létě na pasoucí se zvěř na loukách i v lesích. Toto velké myslivecké sdružení fungovalo celých 13 let až do roku 1993, kdy změnou zákona a vůli členů MS došlo k rozdělení na původní sdružení. Vzniklo samostatné myslivecké sdružení Luková.

Mnohokrát chtěli myslivci vrátit čas dějin a adoptovat do přírody zpět volně žijící bažanty. Byla vybudována adoptivní vypouštěcí bažantí voliéra, ale vše bez zjevného úspěchu. Chráněných predátorů bylo vždy tolik, že stačili naší snahu vždy zdárně zlikvidovat. Proto po mnoha letech bylo od dalších pokusů upuštěno. V honitbě jsme vybudovali dva rybníčky, které sloužily k chovu ryb a vypouštění divokých kačen. Duší těchto rybníčků byl Květoslav Krsek. S rybami nám velmi čas-to pomohli tak zvaní rybáři, kteří nám „na pytlačku“ kolikrát vychytali vše. V současné době slouží rybníč-ky pro zadržování vody v krajině. Zde je vidět, jak myslivci dokázali i v zhoršujících podmínkách myslet na přírodu již před 25 lety aniž tušili, co bude „hitem“ současnosti – zadržení vody v krajině.

Nemohu se nezmínit i o prá-ci myslivců pro mysliveckou kynologii. V MS Luková byly pravidelně pořádány lesní zkoušky malých plemen a podzimní zkoušky ohařů ve spolupráci s okresním mysli-veckým svazem Ústí nad Or-licí. Dále barvářské zkoušky pro rhodéské ridgebacky ve spolupráci s klubem chova-telů rhodéských ridgebacků. Těchto akcí se zúčastňovala početná členská základna MS, mnoho kynologů a přá-tel ze širokého okolí a do-konce i ze Slovenska. Tímto naši členové přispěli ke zvidi-telnění naší obce pro mnoho návštěvníků.

V roce 2002 začal platit zákon, kdy právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemků, a proto bylo vytvoře-no Honební společenství vlastníků, které pronajímá honební pozemky k výkonu práva myslivosti MS Luko-vá. Smlouva je na 10 let a po tomto období se znovu obnovuje. Prvním předsedou Honebního společen-stva byl František Pauk starší. V současné době je předsedou Jaromír Klubrt. Členové MS Luková pořá-dají každý rok pro Honební společenstvo posezení s mysliveckou kuchyní, občerstvením, bohatou tom-bolou a zavzpomínáním si na společné zážitky. Toto posezení se koná každý rok vždy třetí sobotu v březnu.

V roce 2016 došlo i ke změnám názvu mysliveckých sdružení díky Novému občanskému zákoníku a to na spolek, takže dnešní název mysliveckého sdružení je Myslivecký spolek Luková.

Co říci závěrem – je to těžké, ale myslivecký spolek nezadržitelně věkově stárne a bohužel i jeho členská základna se ztenčuje. Myslivecký spolek má v součas-né době 16 členů a z toho je 50% důchodového věku. Věřím, že v budoucnosti se objeví mladí, kteří budou mít kladný vztah k přírodě a budou mít snahu o zdra-vou přírodu ve vyváženém stavu.

Současní členové:

• Pauk František - předseda spolku
• Ing. Petr Kotěra - mysl. hospodář
• Radek Sonták
• Miroslav Franc
• Jaroslav Vaníček
• Bohuslav Beran st.
• Jiří Chleboun
• Bohuslav Beran
• Jiří Uchytil
• Pauk Aleš
• Jiří Marvan
• Leo Junek
• Ivan Dušek
• Lubomír Sejkora
• Pavel Novotný
• Vladimír Sonták

Ing. Petr Kotěra

Fotogalerie